Antisemitismus?
Byl jste svedkem nejakeho pogromu?
Ne. K
pogromu v Kisinevu doslo roku 1903, v roce, kdy
jsem se narodil. To je velmi zajimave: dnes u nás o Kisinevu vi kazde dite,
uci se o tom ve skole, Bialik o nem napsal Ve meste vraz-denia. pod dojmem z
kisinevskeho pogromu zacala druhá alija (vlna vystehováni do Erec Jisra'el).
Kdyz se dnes zeptám mladych lidi: Vite, co se stalo v Kisinevu?, mysli si
vetsinou, ze to byl straslivy masakr.
Ale meli by vedet, ze tarn bylo tehdy zavrazdeno 41 zidú, znásilnena
desitka zen a vydrancováno asi patnáct obchodú. A tehdy to zdesilo cely svet!
V zidovskem svete mel tento pogrom za následek duchovni revoluci. Ale otrásl
i nezidovskym svetem! Dnes uz jen stezi pochopime, jak vypadal svet na
prelomu 19. a 20. stoleti.
Byla to skutecne humánni doba lidskych dejin. Pozornost vzbudil i proces
s Beilisem (Menachem Mendel Beilis byl obvinen z rituálni vrazdy
krestanskeho ditete a souzen roku 1913 v Kyjeve), ktery otrásl celym
civilizovanym svetem. Nakonec byl Beilis osvobozen. Take carsky soud
sestával z porotcú, a navzdory propagande a tlaku - i kdyz ne fyzickemu
-probehla celá vec neúspesne a porotci Beilise osvobodili.
Jednda se v pripade dnesniho antisemitismu jednoduse o xenofobii, nebo
jsou jeho koreny hlubsi?
Nemyslim si, ze antisemitismus predstavuje v dnesnim svete úcinny faktor.
Antizidovske nálady jsou sice v krestanskem svete rozsireny dodnes, ale
Cinane a Indove, coz jsou vice jak dve miliardy lidi, neco takoveho vúbec
neznaji. Ale ani v západnim svete dnes protizidovske nálady nemaji zádny
spolecensky nebo politicky vyznam.
Napriklad mezi cernym obyvatelstvem v Americe existuji zretelne
náznaky akutniho antisemitismu!
Jiste, ale bráni
to snad nekomu, aby se stal senátorem nebo guvernerem?
Mohl byste neco rici o antisemitismu v Rize? Pozoroval jste ho osobne,
byl jste jim osobne zasazen?
Nemeli jsme skoro zádne kontakty s nezidovskym svetem, ackoli jsme nezili
v uzavrenem ghettu. Oficiáini rusky antisemitis-mus se projevoval v aparátu
zákonú, jehoz prostrednictvim byla omezena práva Zidú usazovat se v jinych
oblastech imperia, navstevovat urcite stredni a vysoke skoly, vykonávat
nekterá povoláni a cinnosti a tak dále. Ale v rámci techto omezeni byl
Status Zidú chránen právem a zákonem. V otázkách civilniho práva byla práva
Zida a nezida stejná. Tisice zidovskych rodin se ovsem zdrzovaly v Rize
protiprávne, nebot' mesto se naiezalo mimo oblast, jez byla Zidúm vymezena.
Bylo tudiz neustále nutno uplácet policii, aby tento stav veci ignorovala a
trpela. Bez úplatku se nedalo zit, a proto meli antisemite do jiste miry
prav-du, kdyz tvrdili, ze Zide jsou odpovedni za korupci, protoze upláceji úredniky. Navzdory omezenym moznostem univerzitni-ho studia existovali
zidovsti lekari, zidovsti právnici apod. Záko-nodárstvi jako celek bylo sice
antisemitske, ale nikoli natolik, ze by znemoznovalo 2idúm zit. Predstavte
si, ze sionistická organi-zace byla legálni a vycházely noviny v hebrejstine
a jidis, samo-zrejme v rámci vseobecnych tiskovych omezeni. Tesili jsme se
skutecne relativne velke duchovni svobode, kazdopádne alespon po roce 1905.
'Tehdy byla zrusena cenzura, coz byla jedna z nej-vetsi vymozenosti revoluce
roku 1905, která ve viastnim smysiu ztroskotala. V poslednich dvanácti
letech carskeho rezimu v Rus-ku, tedy do roku 1917, jiz zádná cenzura
neexistovala. Zide smeli rovnez svobodne budovat a udrzovat synagogy a
sociáini instituce. Samozrejme vsak tento rezim nenávideli, protoze krome omezeni
pricházely cas öd casu i pogromy.
hagalil.com 04-04-03